Recenze: Drei Farben House - Any Kind of Feeling

Dobrá zpráva pro všechny fanoušky německého labelu Force Tracks a s ním souvisejícího zvuku: Force Tracks opět boduje, a to ve velkém stylu! Po vynikajícím albu A Love Moderne švédského producenta Unaie, které se stalo jedním z hudebně nejsilnějších okamžiků loňského roku, má pro nás tento label přichystanou další vymazlenou lahůdku.

Je jím debutové album Hamburského producenta Michaela Siegleho, který se skrývá za pseudonymem Drei Farben House a svým pojetím rovného beatu i atmosférou tracků perfektně zapadá do katalogu tohoto na minimal deephouse & microhouse orientovaného labelu. Michael už v minulosti vydal několik tracků a EP na značkách typu Scheinselbständig, Corporate Identity anebo zmiňovaném Force Tracks (na placce Close Enough naleznete i Unai Remix tracku Unprivate). Ke konci minulého roku pak tuto ságu zpečetil vynikajícím debutovým albem a trackem On My Side na londýnské značce Brut!.

Michael si v rámci Any Kind of Feeling libuje v harmonické kombinaci minimalu, tech & deep houseu, synth-popu a působivě teskného techy-disca. Nikam se nežene ani nespěchá, rytmus je spíše poklidný. Mnohem více než na BPM se autor zřejmě soustředil na atmosféru, nálady a emoce, které ve vás zaručeně probudí. Kdybychom jeho styl chtěli charakterizovat jedním termínem, byl by to pravděpodobně "minimal-pop-house". To by ale byla pro tohle výjimečné album příliš zjednodušující definice a možná i křivda. Album vás okouzlí především svojí přemýšlivě ležérní náladou a výraznou pocitovostí. Nečekejte žádné juchajdy! Ne, že by snad Michael baštil antidepresiva po platech. Celková nálada alba je sice melancholická až posmutnělá, ale rozhodně ne depresivní. Přímo se nabízí srovnání se zmiňovaným projektem Unai, s nímž je tento projekt zvukově více než kompatibilní. Sdílí s ním opravdu mnohé – rozmanité nálady, silnou pocitovost, introvertní duši inklinující k melancholii a také nepovrchní krásu. Přesto nemám pocit, že by Michael opisoval. Spíše se nechal inspirovat, přičemž neztratil tvář a už vůbec se nevzdal svého specifického zvuku. Naopak, v některých směrech svého hudebně spřízněného kolegu možná i překonává.

Je mnohem více deep & techy než Unaiova produkce, mnohem víc si také libuje ve zvukové temnotě. Melodie nejsou nijak výrazné, spočívají především v hodně zasněných barevných plochách jakoby v pozadí. Proplétají se ostatními více minimal-techy zvuky a dodávají jim patřičný šmrnc. Lehounce mi připomínají milované UK duo Swayzak ve svých počátcích (Snowboarding in Argentina atd.), možná jen trochu říznuté projektem Luomo. V koupelně před spaním si je asi prozpěvovat nebudete, ale pokaždé, když je znovu uslyšíte, vaše srdéčka pookřejí. K tomuto výsledku přispívá i Michaelův přirozený vokální projev. Už v minulosti se několikrát potvrdilo, že v rámci elektronické hudby nemusí být vokály příliš načančané a už vůbec ne dokonalé, aby splnily svůj účel a pěkně s námi zamávaly. Krásnou ukázkou by mohl být třeba stájový Force Tracks kumpán Alex Krüger aka Dub Taylor (úžasný tech-deep track I Can't (...You Know) z alba Experience), americký svěřenec Johna Tejady - James Figurine - a určitě si ještě rádi vzpomenete na skvělou happy-house didžinu Whirlpool Productions - From Disco To Disco. U Michaela tomu není jinak. Jeho zpěv je ležérní, zdánlivě neutrální, i když trochu lítostivý, technicky pak není nijak úchvatný. Ale co na tom, když do celkového kontextu alba tak skvěle zapadá?!? Dokonce si troufám tvrdit, že albu dost prospěl. Svojí neskrývanou nedokonalostí a minimalistickým přístupem k věci mi přijde tak nějak krásný. Mimochodem, kdyby mi někdo před pár lety řekl, že mi bude německy znějící angličtina/přízvuk připadat tak moc fajn a místy dokonce sexy, asi bych mu jednu plácl…

Michael Siegle aka Drei Farben House možná nemá tak silné hitové ambice jako kolega Unai, a tak vám dá mnohem větší práci se s jeho albem spřátelit, ztotožnit, pomazlit anebo jednoduše pochopit, o co že autorovi vlastně šlo. Nebudu tentokrát hodnotit, které tracky by mohly být ty opravdu nej. Album je extrémně vyrovnané, stěží naleznete nějaké vysloveně slabé místo anebo naopak tvůrčí vrchol. Osobně mi nejvíce sedí Michaelovým vokálem obohacené skladby Unprivate, It Matters To Me, Rain Rain Cycling anebo So Familiar, své zjevné kvality však nepopřou ani další - třeba instrumentální skladby, jejichž poměr je zdravě vyrovnaný. Pokud absolvujete alespoň několik poslechů (noc je pro tuto záležitost tou nejvhodnější dobou), a to nejlépe na kvalitní aparatuře s čistým zvukem, kde Michaelovy pocitově-deep kompozice vyzní nejlépe, budete lapeni do pasti. Z té vás pak jen tak nepustí! Přestože se jedná "teprve" o debutové album, už teď jej s klidem můžeme zařadit mezi vrcholné okamžiky labelu Force Tracks. Ten pro mě tímto albem opět potvrdil svoji výsostnou pozici ve světe inteligentní elektronické hudby a jsem hrozně zvědav, co nám ve spolupráci s projektem Drei Farben House přichystá v budoucnu. Příjemný poslech.

Hodnocení: 85%

Zvukové ukázky:
http://www.juno.co.uk/ppps/products/252430-01.htm&highlight=drei%20farben%20house
4 Djské sety & 2 dosud nevydané tracky by Drei Farben House:
http://www.dreifarbenhouse.net/html/audio.html

Bude se vám líbit, máte-li rádi: Unai, Luomo, Dub Taylor, MRI, Mathias Schaffhäuser, James Figurine atd.

V souvislosti s tímto projektem doporučujeme: Unai - A Love Moderne (O projektu Unai jsme psali v rubrice Narovinu), VA - Digital Disco 3 - Mixed By Unai, Star You Star Me - Simple Things, Luomo - The Present Lover, Dub Taylor – Experience, MRI - All That Glitters

Drei Farben House - Any Kind of Feeling
2006 - Force Tracks
http://www.dreifarbenhouse.net
http://www.myspace.com/dreifarbenhouse
http://www.force-tracks.net
http://www.myspace.com/forceinc